MIME-Version: 1.0 Content-Type: multipart/related; boundary="----=_NextPart_01CAAE4E.0C700330" Tento dokument je webová stránka tvořená jedním souborem, rovněž nazývaná soubor webového archivu. Zobrazí-li se tato zpráva, znamená to, že prohlížeč nebo editor nepodporuje soubory webových archivů. Stáhněte si prohlížeč, který podporuje webový archiv, například aplikaci Microsoft Internet Explorer. ------=_NextPart_01CAAE4E.0C700330 Content-Location: file:///C:/AE4CA2AD/5_zastaveni.htm Content-Transfer-Encoding: quoted-printable Content-Type: text/html; charset="us-ascii" 1

1. zastavení=

 

&Ua= cute;dolí Ponávky je v celém úseku součástí Řečkovicko - kuřimského prolomu, oddělujícího celky Českomoravské vrchoviny na západě( Sychrovská vrchovina= - Sychrov 458 m n.m.) a Drahansk&e= acute; vrchoviny na východě (Adamovská vrchovina- Babí l= om 562 m n.m.). Geologicky patří celé území k Brněnskému masivu, s horninami převážně prvohorního stáří.

    MOKRÁ HORA vznikla teprve koncem 18. stolet&iacut= e; po parcelaci liechtenštejnského sta= tku Pozořice. Původně byla osadou Jehnic, = po roce 1945 samostatná obec, v roce 1960 přičleněna k B= rnu a od roku 1990 patří k městské části Řečkovice
- Mokrá Hora. Již za první republiky byla oblíbeným výletním místem, dosažitelným od tramvaje v = Řečkovicích, a stavěli si zde svoje vily zámožní brněnští obchodníci. ŘEČKOVICE jsou starou zemědělskou obcí, známou již od 13. století. Po okraji nivy Ponávky ("na dolnici") vedla od pradáv= na královská cesta z Brna do Čech a louky mezi Řečkovicemi a Mokrou Horou se dodnes nazývají "Na Královce". U 19. století= zde byla postavena železnice s nádražím. K Brnu byly Řečkovice
přičleněny v roce = 1919, brzy nato spojeny s městem tramvají a v padesátých letech autobusovou linkou, pokračující přes Mokrou = Horu do Jehnic a Ořešína. Dopravn&i= acute; spojení s městem proměnilo dřívější oddělené obce v část městské periferie, s přílivem nových obyvatel, novou výstavbou, změnami sídel i krajiny.

    Široká údolní niva Ponávky na soutoku Pon&aa= cute;vky s potokem Rakovcem byla do poloviny šedes&= aacute;tých let vyplněna kulturními kosnými loukami. Tyto vlhké květnaté louky byly pak neúspěšně vysoušeny nebo zaváženy, vzhledem k vysoké hladině vady Poná= vky však vidy znovu zarůstají rákosem, který prorůstá i do často podmáčených pol&iac= ute; na pravém břehu. Část luk by měla být základem biocentra, jako součásti revitalizace údolí Ponávky. Kromě rákosí a orobince zde dosud nalezneme celou škálu mokřadních rostlin, v tůňkách kladou vajíčka rosničky zelené, z ptáků tu hnízdí strnad rákosní nebo rákosní= ;k zpěvný, z drobných savců zde byl zjištěn = rejsec černý.

 

2. zastavení=

 

Nac= hází se na náspu bývalé "Tiš= novky", staré železnice spojující Brno s Tišnovem a Novým Městem na Moravě. Po tomto náspu vedla cesta již od podchodu pod současnou železniční tratí Brno - Žďár / n.S. - Praha. Starý násep Tišnovky, zářezy = do terénu i zbytky mostů jsou patrné až po ohyb Ponávky u informační tabule číslo4. Po staré Tišnovce jezdily parní lokomotivy až do zahájení provozu na nové trati. Ta až po Tišnov kopírovala starou trasu, její stavba byla zahájena během války, po přerušení v padesátých letech byla dokončena a elektrifikována.

    Na Ponávce stoj&iacut= e; tzv. Vránův mlýn, který byl v provozu až do konce války. Zbytky náhonu jsou patrné za mlýne= m u Ponávky, která tam vytvář&i= acute; drobný balvanitý stupeň. Dnes je mlýn majetkem akademického sochaře M. Vlčka, který zde umí= stil řadu svých dřevěných plastik. Další plastiky od domácích i zahraničních tvůrc= 67; jsou postupně umísťovány kolem cesty dále směrem k Jehnicím.

    Zásobárnou vody pro mlýn byl Seidlův rybník nad mlýnem; jeden z mála zbývajících z celé soustavy rybníků= v nivě Ponávky. U mělké části rybníka je porost orobince širokolisté= ho, na zadní hrázi, oddělující dalš&iacut= e; dva rybníčky, je objekt Českého rybářského svazu. Na rybnících hnízdí divoké kachny, občas i slípka zelenonohá, rozmnožují se žáby, je možné pozorovat užovku obojkovou a různé druhy vodního hmyzu. Další dva rybníčky byly do ro= ku 1945 napouštěny jen v zimě, v létě pak využívány jako louky. Pokračují dále kyselou podmáčenou loukou, s některými zajímavými druhy rostlin a hmyzu.

 

3. zastavení=

 

Čtvrtý rybník je u býval&eacut= e; železniční zastávky JEHNICE. Do obce Jehnice vede c= esta údolím Jehnického potoka a= vlak byl využíván především dělní= ;ky dojíždějícími z Jehnic do továren do = Brna (především do Zbrojovky Brno, kde byla vlaková zastávka Brno-Zábrdovice) nebo po výstavbě TOS do= Kuřimi. Budova zastávky je přeměněna na rekreační objekt. Rybník je významným místem pro rozmnožování obojživelníků a vodního hmyzu. Do konce válk= y byl v Jehnicích při zámku pivovar. Ve velkých sklepech byly sudy chlazeny ledem "ledovaným" na tomto rybní= ku rozsekáváním na kry, které byly odváženy na saních s koňským potahem do Jehn= ic.     Na rohu mezi pokračováním stezky a cestou do Jehnic je malý opuštěný lom na granodiorit - typickou horninu Brněnského masivu (lomová stěna je lépe zachována za ohybem u cesty do Jehnic). U průseku na svahu asi o 100 m dále je nahoře zachovaný zbytek lyžařského skokanského můstku, vybudovan&eacut= e;ho zde před válkou a používaného jen krá= tkou dobu. Svah na protější stráni nad železnic&iac= ute; vznikl zářezem železniční trati do kopce "= ;Na pískách". Jeho nové osídlován&iacut= e; rostlinami a živočichy bylo velmi pomalé a vyskytovaly se = na něm přechodně některé řídké pískomilné druhy. U současnosti je osídlování již pokročilé, jak je vidět na porostech borovic a bříz. Trasa pokračuje zp= rvu podél zahrádek po červené turistické značce a dále proti proudu Ponávky<= /span> k vodní nádrži, kde je 4. zastavení.

 

4. zastavení=

 

B&y= acute;valé louky a jejich okolí v údolí Pon&= aacute;vky mezi jehnickou zastávkou a tímto místem byly po dostavění nové železnice využity pro chatovou zástavbu a zahrádky. Ponávka v těchto místech byla dříve biologicky významným tokem, oživen&yac= ute;m živočichy citlivými na čistotu vody, jako raky nebo <= span class=3DSpellE>střevlemi. Postupným znečišťováním vody se vodní organismy silně ochuzovaly. Začátkem devadesátých let = byl podél Ponávky vybudován kanalizační sběrač (kolektor) od Kuřimi, který odvádí odpadové vody, a tak se v Ponávce znovu objevili raci, rejsec vodní a další živoči­chové. Průběh kolektoru je patrný podle krytů šachet podél stezky, jeho stavba negativně poznamenala zejména louky mezi jehnickou zastáv­kou a rybníčky u Vránova mlýna.

    Vodní nádrž nad ohybem Ponávky vzn= ikla neplánovitým zahrazením toku, je však vítaným obohacením místa, využívaným nejen rybáři, ale i přírodními organismy. Ponávk= a nad nádrží tvoří několik ramen, mezi nimiž vyrůstají lužní porosty, především vrb a olší. V podrostu je nápadný statný tužebník jilmový s bílými květy a velké listy devětsilu, svérázným savčím obyvatelem je hrabošík podzemní, z ptáků cvrčilka říční.

   Lesy na pahorcích kolem celé stezky patří druhému a třetímu vegetační= ;mu stupni: dubovo - bukovému a bukovo - dubovému. Všechny jsou však silně ovlivněny lidským hospodařením a o původním složení svědčí pouze ojedinělé staré duby nebo buky. Jedle již téměř úplně zmizely, velké plochy zaujímají druhotné smrčiny, častá je i borovice lesní, z listnáčů habr. Z větš&i= acute;ch zvířat je možné častěji se setkat zejména se srnčí zvěří. Spíš= ;e podle stop nebo nor je možné zjistit i přítomnost d= ivokých prasat, lišky, jezevce, z ptáků se pravidelně vyskytu= je káně lesní a mnoho druhů běžných zpěvných ptáků.

 

5. zastavení=

 

Obec LELEKOVICE je starou samostatnou zemědělskou obcí, obč= ;any Brna využívanou dříve ke krátkodobé rekreaci. Příznivé mezoklima= na kopci Strážná (369 m n.m.) umožnilo vybudování dětské ozdravovny. Dnes jsou Lelekovice vzhledem ke snadné dosažitelno= sti autem stále více vyhledávány i k bydlení. Původní selská stavení jsou upravována i j= ako rekreační domky, úpravy v některých př&= iacute;padech zachovávají dosti původní vzhled zemědělských usedlostí konce 19. a začá= tku 20. století. Rozšiřují se však i chatové kolonie, zasahující stále více do přírodního okolí směrem po Ponávce a zejména po svazích nad jejím levým břehem směrem k Jehnicím. V těchto chatových oblastech můžeme vidět všechny klady i nešvary podobné zástavby, včetně přeměny původních c= hat v různá provozní zařízení a devastaci okolí.

    V údolí Ponávk= y pod Lelekovicemi byl do padesátýc= h let mlýn. Rybník nad ním, dnes vypuštěný, sloužil jako plovárna "U Slavíčka" a byl spojen s půjčovnou loděk. Dominantou severního okolí Lelekovic je předevš&iac= ute;m Babí lom (562 m n.m.), vůbec nejvyšší vyhlídkový bod v brněnském okolí.

    Do Lelekovic není zav= edena městská hromadná doprava, spojení je zajištěno dálkovými linkami. Pokud zde končíte, je několik možností další cesty:

Vlevo po silnici k vlakové zastávce Česká (cca 2 km).

Vpravo po silnici směr Vranov. Asi po 200 m tímto směrem je doleva odbočka na Babí
   lom, odkud je možné dojít lesní= mi cestami na Vranov nebo do České.

Vpravo po silnici ve směru na Vranov asi po 3 km odbočuje silnice do Jehnic (MHD) -
   zde je také možné vydat se vlevo značenou cestou přes "Babí doly" kolem koňské
   farmy na Ořešín (MHD).

Silnicí po levé straně údolím Ponávky a pak vlevo= do svahu. Tato asfaltová cesta
   vede do Jehnic (MHD), za posledními chatami se m&#= 283;ní v původní polní cestu.

------=_NextPart_01CAAE4E.0C700330 Content-Location: file:///C:/AE4CA2AD/5_zastaveni_soubory/image001.gif Content-Transfer-Encoding: base64 Content-Type: image/gif R0lGODlhSwA4AHcAMSH+GlNvZnR3YXJlOiBNaWNyb3NvZnQgT2ZmaWNlACH5BAEAAAAALAAAAAAB AAEAgAAAAAECAwICRAEAOw== ------=_NextPart_01CAAE4E.0C700330 Content-Location: file:///C:/AE4CA2AD/5_zastaveni_soubory/filelist.xml Content-Transfer-Encoding: quoted-printable Content-Type: text/xml; charset="utf-8" ------=_NextPart_01CAAE4E.0C700330--